Dnes

  • Úterý 29. listopadu 2022
  • Svátek má Zina

Zrození ďábla: Před 88 lety přišlo na svět GESTAPO. Co napáchalo v Ústí nad Labem?

27. 04. 2021

zdroj fota: koláž autora (Muzeum města Ústí nad Labem)

Ústí nad Labem – Název organizace působí dodnes poněkud strašidelně. Gestapo mělo v dobách své největší slávy velkou moc a vliv. Nechvalně proslulá tajná policie měla za úkol náročné operace a likvidování protivníků, které mohli ohrozit nacistický režim. Vznikla 26. dubna roku 1933. Tentýž rok, kdy se vlády v Německu ujal Adolf Hitler. V Ústí nad Labem se příslušníci organizace zaměřovali na pronásledování českého trampského hnutí a likvidování židovských obyvatel.

Geheime Staatspolizei neboli státní tajná policie byla založena Hermannem Göringem. Za jejího předchůdce lze pokládat pruskou státní policii. V jejím repertoáru nechybělo vyhledávání a likvidace osob, které by mohli ohrozit fungování nacistického Německa. Konec Gestapa je spjatý s koncem bojů v Evropě, 8. května de fakto zaniká a je prohlášeno za zločineckou organizaci. Její otec zakladatel spáchal sebevraždu rok po válce.

Občané druhé kategorie

Ještě, než naplno vypukla druhá světová válka, soustředili se příslušníci Gestapa na národnostní a rasová perzekuce. Snažili se českým občanům co nejvíce znepříjemnit jejich život. Podle historických pramenů žilo za okupace v Ústí nad Labem přibližně dva tisíce Čechů s velmi nerovnoprávným postavením. To se týkalo převážně přístupu ke vzdělání. Jejich postavení bylo vnímáno podřadně. V roce 1938 bylo zrušeno české školství. České děti mohly navštěvovat pouze německé obecné a měšťanské školy, případně se vyučit řemeslu.

Kulturní přeměna

Že to myslí německá strana s likvidací českého národa vážně, k tomu často sloužily operace a tajné akce Gestapa. V počátcích zřízení Protektorátu Čechy a Morava bylo nevhodné se na veřejnosti bavit česky. Mezi další restrikce patřilo zrušení českých spolků, zavírány byly provozovny českých živnostníků. Cílem bylo narušit českou kulturní pospolitost a zničit odkaz tradic národa. V den slunovratu 21. června 1941 padl za oběť nacistů pomník husitské bitvy Na běhání.

Gestapo ve spolupráci s četnictvem a oddíly Hitlerovy mládeže pronásledovalo české trampské hnutí, které jim přišlo málo německé.

Židé jako lovná zvěř

Vzhledem k oficiální politice nenávisti režimu vůči Židům se stejné měřítko uplatňovalo i v Ústí nad Labem. Tušení velkého průšvihu využily bohaté rodiny k emigraci ještě před vstupem armády na území města. Nejznámější jsou příběhy rodiny Petschků a Weinmannů, které prodaly pod cenu svůj majetek Živnobance a emigrovaly do Velké Británie a později USA.

Nenávist Adolfa Hitlera vůči Židům ještě umocňovala jejich movitost, která byla trnem v oku společnosti. Faktický vládce země nastolil systém nulové tolerance a zahájil jednu z největších katastrof v dějinách lidstva. V polovině listopadu roku 1938 NSDAP organizovala protižidovské demonstrace, při nichž docházelo k rozbíjení výloh židovských obchodů.

Internační tábory, synagoga jako veřejné záchodky

Poslední den roku 1938 nacisté vypálili synagogu v Malé hradební, aby po válce česká správa města umístila do základů synagogy veřejné záchodky. Utrpení židovské menšiny v Ústí nad Labem pokračovalo soustředěnou koncentrací a deportováním do internačních a později vyhlazovacích táborů. K tomu v letech 1941 – 1942 sloužil tábor v Krásném Lese, kde už v tu dobu byl zbytek ústeckých židů. Odtud byli internovaní do vyhlazovacích táborů na území Polska.

Autor: