Dnes

  • Pátek 22. října 2021
  • Svátek má Sabina

Život zasvěcený muzeu. „Ústecká historie má jedinečný charakter,“ ocenil ředitel Václav Houfek

16. 09. 2021

zdroj fota: facebookový profil Václava Houfka

Ústí nad Labem – Dvě hodiny strávené debatou s Václavem Houfkem na téma ústecké historie vydá za několik let sezení ve školních lavicích. V rozhovoru pro Naseustecko.cz nám ředitel muzea Ústí nad Labem prozradil, jaké ohlasy přinesla „kontroverzní“ výstava, kterou muzejní pracovníci oslovili veřejnost přímo na ulici. Za cíl měla upozornit na nedostatečnou péči o opuštěné památky – především hroby předků žijících v pohraničí. 

Řeč musela přijít i na trpaslíky, kteří jsou velkou zálibou Václava Houfka. „Nyní například řeším možnost umístit v Ústí nad Labem monumentální miniaturu největšího trpaslíka na světě, jehož autorem je vynikající český výtvarník Kurt Gebauer,“ prozradil ředitel ústeckého muzea.

Práce Muzea Ústí nad Labem se dostala do celostátních médií. Očekával jste vyhrocené reakce?

Ano, díky našemu projektu „Hřbitov na ulici“ jsem očekával případně i vyhrocené reakce. Ale nakonec jich nebylo tolik. Byli jsme si jistí svým tématem a jeho zpracováním, takže jsem se nebál žádné slušně a kompetentně vedené polemiky. Například na více než dvouhodinovou veřejnou diskuzi na závěr instalace přišlo asi osmdesát zájemců a nikdo se nevyjádřil odmítavě nebo zásadně kriticky. Různé hejty a anonymní výkřiky na sociálních sítích pro mne žádnou váhu nemají.

Co byl hlavní záměr výstavy? Bylo to správné rozhodnutí?

Hlavním záměrem výstavy bylo upozornit na z mého pohledu důležitou péči o často opuštěné sepulkrální památky. Ty totiž mohou být významným nositelem historické paměti každého konkrétního místa a lidských příběhů s místem spojených. A řada těchto památek má také nezanedbatelnou řemeslnou a estetickou kvalitu. Pro nás nešlo o nové téma, naše muzeum se mu věnuje dlouhodobě, například jsme spolupracovali s Městskými službami Ústí nad Labem na rekonstrukci hřbitovní kaple v Krásném Březně. A ano, jsem stále přesvědčen, že to bylo správné rozhodnutí.

Jak vnímáte historii Ústí nad Labem a okolí? Čím si město prošlo? Našel byste tři klíčové okamžiky?

ČTĚTE TAKÉ
Sponzoři a úsilí muzejníků=vodíkové kompresory jsou "zaparkovány" v depozitáři

Ústecká historie má svůj skutečně jedinečný charakter. Pro naše místní dějiny často nelze použít nějaké klišé nebo zobecněná tvrzení vycházející z tzv. velkých dějin. Ústí nad Labem si během své existence prošlo jak drtivými pády, tak časy skvělého rozvoje. Například po bitvě husitských válek v roce 1426 skutečně na několik roků přestalo Ústí existovat a trvalo nejméně další dvě generace, než se podařilo město plně obnovit. Počátkem moderního rozvoje Ústí nad Labem byl rok 1841, kdy v ústeckém přístavu přistál první parník Bohemia. Následovalo století, během kterého se ze zapomenutého vinařského městečka stala středoevropská průmyslová a obchodní metropole. Toto období skončilo v roce 1938, kdy příchod německých nacistů k moci rozvrátil základy života města a zničil plodnou spolupráci mnoha různých národů, etnik nebo náboženských skupin obyvatel Ústí nad Labem. Století, které přišlo poté, bylo důsledkem tohoto zlomu.

Jak je velký zájem o práci Muzea Ústí nad Labem?

Když se muzeum věnuje tématům, která jsou pro společnost důležitá, tak se to odráží i v rostoucím zájmu veřejnosti o naši práci. Samozřejmě, čím více lidí se s výsledky Vaší práce seznámí, tím je i více názorů na ni. Ale to je z mého pohledu pozitivní, není smutnějšího muzea než toho, o kterém se nejen nemluví, ale ani se neví, že vůbec existuje. Poslední dva roky je klasická návštěvnost všech muzeí ovlivněna covidovou epidemií. Přesto jsme od znovuotevření muzea v roce 2011 vždy patřili k nejnavštěvovanějším muzeím a památkám Ústeckého kraje. Dobrá je naše práce na sociálních sítích, například facebookový profil našeho muzea sleduje více než 7000 zájemců, což nás řadí k nejsledovanějším regionálním muzeím u nás.

Máte čas navštěvovat i jiná muzea?

Letos jsem dosáhl 35 let práce pro ústecké muzeum, z toho posledních šest let jsem ve funkci ředitele. Tomuto muzeu jsem zasvětil podstatnou část svého profesního života, ale samozřejmě rád navštěvuji i jiná muzea a památky. Při jejich prohlídce často trpím profesní deformací, když přijdu někam na výstavu, tak v první chvíli vidím pouze typy vitrín, světelný park, zabezpečovací prvky, jak jsou umístěny popisky a podobně. Teprve až si toto prozkoumám, tak se mohu vrátit zase na začátek a věnovat se obsahu a tématu výstavy. My muzejníci jsme lidé zvláštního druhu, kteří mají k sobě vždy blízko. Asi máme společnou nějakou specifickou genetickou mutaci. Takže ať jsem byl kdekoliv u nás nebo v zahraničí, tak jsem určitě v místním muzeu vždy našel někoho, s kým jsem si rozuměl.

Hledáte v nich případně inspiraci?

ČTĚTE TAKÉ
S kaplí to klaplo. Odborníci v Ústí zachránili společnými silami zachránili historický objekt

Samozřejmě, vždy hledám něco, co bychom mohli případně využít i u nás. Stejně důležité je ale také se umět poučit z chyb. Já jsem byl vždy otevřen výměně zkušeností a ústečtí muzejníci mohou potvrdit, že je i nyní jako ředitel neustále někam posílám sbírat zkušenosti, kontakty a inspiraci. A jsem opravdu rád, že pro řadu mimo ústeckých kolegů a kolegyň je naše muzeum vzorem pro jejich práci a jezdí zase oni k nám čerpat z našich zkušeností. U nás totiž není moc muzeí, která by dokázala během pěti let dvakrát získat prestižní cenu ministerstva kultury za nejlepší muzejní výstavu roku, jako jsme to dokázali my

Jak vnímáte prostor města Ústí nad Labem? Měl by být trend dostat expozice na ulici a mezi lidi?

Bohužel, veřejný prostor města Ústí nad Labem byl před rokem 1989 deformován některými excesy tehdy vládnoucí komunistické ideologie, následně v posledních třiceti letech jsme zase zažili zkušenost s excesy neoliberálního parazitního kapitalismu. Jsem ale přesvědčen, že je možné najít v našem městě sílu, která z něho udělá opět prosperující město a skvělé místo pro život. Proto je nutné probouzet v lidech pozitivní energii a k tomu mohou posloužit i vhodné expozice ve veřejném prostoru. Aby byly skutečně efektivní, tak ale musí být dobře zvládnuté a veřejný prostor jimi nesmí být přehlcen.

Mezi vaše zájmy patří trpaslíci. Je něco nového v tomto oboru?

Mezi trpaslíky se stále děje něco nového. Nyní například řeším možnost umístit v Ústí nad Labem monumentální miniaturu největšího trpaslíka na světě, jehož autorem je vynikající český výtvarník Kurt Gebauer. Myslím si, že když je Ústí nad Labem zapsáno ve světových dějinách vůbec nejstarší známou průmyslovou výrobou zahradních trpaslíků, tak je právě zde podobný projekt zcela namístě.

Kdo je pro vás zásadní postavou ústeckých dějin?

ČTĚTE TAKÉ
Unikát objevily při opravě střechy. Stereoskopické snímky neváhaly věnovat ústeckému muzeu

Významných osobností v dějinách města je celá řada. Pro mne osobně je na prvním místě prvorepublikový starosta města Ústí nad Labem německý sociální demokrat Leopold Pölzl. Jeho politická kariéra ve vedení města trvala dvacet let, ale zanechal po sobě nesmazatelné pozitivní stopy, dědictví jeho práce dodnes využívají všichni obyvatelé Ústí. Přitom měl čas vymezený dvěma strašlivými světovými válkami, v polovině jeho éry přišla jedna z nejhorších světových hospodářských krizí. Jeho pohřeb v září 1944 byl asi vůbec největší protinacistickou demonstrací v Německem okupovaném českém pohraničí.

V jaké době byste chtěl žít a proč?

Jako historik bych byl zvědavý na řadu historických epoch nebo událostí. Zároveň ale vím, že život v každé době byl náročný, zvláště pro lidi, kteří nepatřili k vrcholům dobové vládnoucí elity. Takže jsem spokojený s tím, jakou dobu a jaké místo mi určil osud. „Hic Rhodus, hic salta“, a tak je také pro mne mé Ústí mým Rhodem.

Autor: Jiří Šlaj