Dnes

  • Čtvrtek 9. prosince 2021
  • Svátek má Vratislav

Z Pardubic až do Hamburku. Případné splavnění Labe by otevřelo dveře ekologické lodní dopravě

03. 09. 2021

zdroj fota: Ředitelství vodních cest

Děčín – Společné memorandum o splavnění Labe mezi ČR a Německem má zabezpečit téměř celoroční plavbu na evropsky významném toku. Pokud se odstraní překážky, dostanou se lodě z Pardubic až do Hamburku. Jednou z významných staveb pro splavnění je plavební kanál v Děčíně, který by mohl být hotový do roku 2030.

Za devět let by mělo být hotovo a lodě po Labi plout až do Hamburku. Ministr Karel Havlíček uvedl, že Česká republika nese odpovědnost za řeku Labe společně s Německem. „Kromě parametrů plavební dráhy na území České republiky a na území Spolkové republiky Německo, počítá dohoda se zřízením Společné komise, jejímž úkolem bude provádět monitorování parametrů plavební dráhy a navrhovat opatření k jejímu zlepšení,“ řekl k tématu ministr Havlíček.

Podle odborníků z ministerstva dopravy je na německém úseku Labe současným cílem údržby hloubka plavební dráhy 140 cm, což odpovídá německému strategickému dokumentu s názvem Celkový koncept Labe. Uzavření dohody mezi českou republikou a Německem předcházelo mnoho let jednání. „Labe je zařazeno do sítě nejdůležitějších silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest TEN-T,“ uvedlo ministerstvo.

K uzavření dohody se vyjádřil i Libor Turek, dvojka na kandidátce koalice SPOLU. „Splavnění Labe umožní provoz ekologické vodní dopravy a lepší podmínky pro mezinárodní obchod i cestovní ruch. Splavnění přispěje navíc i ke splnění mezinárodního závazku ČR převést do roku 2050 až 75% nákladní silniční dopravy na železnici a vodní cesty,“ uvedl Libor Turek, který je ředitelem Dopravního podniku v Ústí nad Labem.

V současnosti jsou dva úseky, které jsou potřeba „vyřešit“. Jeden z nich je mezi Ústím a hraničním přechodem Hřensko. „Prvním krokem zajištění splavnosti bude vybudování jezu na Labi, tzv. plavební stupeň Děčín. Do okolní krajiny nijak významně nezasáhne. Jez bude zapuštěn pod vodou, takže bude vypadat spíše jako obyčejný splav a jeho výška byla navíc snížena na takovou minimální úroveň, aby to mělo dopravně ještě smysl,“ vyjádřil se Libor Turek.

ČTĚTE TAKÉ
Turek skončil jako ředitel Ústeckého dopravního podniku. "Chci se 100% věnovat práci poslance," říká

Ředitelství vodních cest ČR uvádí, že dojde ke stabilizaci plavebních podmínek z SRN do Děčína a zajištění ponoru 1,40 m po 345 dnů v roce a 2,20 m po 180 dnů v roce. Komplikovaná technická specifikace lze shrnout tak, že plavební komora bude mít délku 200 a šířku 24 metry včetně horní a dolní rejdy. Jez by měl být o třech polích hrazených ocelovými hydrostatickými sektory a rybí přechody a terestrické biokoridory. Součástí projektu, kterou dělají tři firmy, je malá vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami s plánovanou roční výrobou v průměrně vodném roce téměř 47 GWh.

„Mezi hlavní přínosy díla bude patřit zadržení vody v krajině, výnosy z dopravy, protipovodňová ochrana, růst zaměstnanosti a v neposlední řadě i kulturnější prostředí v okolí jezu. Místně by se mělo jednat o impuls pro růst. Pravděpodobně bude potřeba vybudovat novou moderní flotilu lodí a velkou výzvou bude využití vodíku jako lodního pohonu pro budoucnost,“ uvedl Turek.

Mezi výhody splavnění Labe je podpora vodní dopravy, která zajistí snížení konkurenční ceny přepravy zboží na dopravním trhu. „Pro obchod se zámořím jsou přitom ceny za přepravu z námořních přístavů do ČR rozhodující a přímo ovlivňují konkurenceschopnost podnikání a ceny dováženého zboží v ČR,“ uvádí Ředitelství vodních cest. Lodní doprava je výrazně ovlivněna rozkolísaností průtoků vody na Labi a zejména dlouhými obdobími sucha, kdy je plavba zastavena.

Autor: Jiří Šlaj