Dnes

  • Čtvrtek 8. prosince 2022
  • Svátek má Květoslava

Vyloučené lokality „bobtnají“. Kraj chce nové zákony! Co na to Poslanecká sněmovna?

17. 08. 2021

zdroj fota: ilustrační snímek (pixabay.com)

Ústecký kraj – Naděje na změnu v boji se sociálně vyloučenými lokalitami je podle náměstka hejtmana Jiřího Kulhánka možná v přijetí nových zákonů, které by nedobrou situaci dokázaly postupně narovnávat. Vedení Ústeckého kraje má na podzim v plánu předložit Sněmovně dva zákony na zlepšení situace, které mají podporu regionálních politiků.

Ústecký kraj v tom není sám, iniciativu by mohly podpořit regiony s podobnými problémy. K těm se řadí Moravskoslezský a Karlovarský kraj, kde si lámou hlavu s tím, jak řešit stále bobtnající přísun obyvatel, kteří vytvářejí sociálně vyloučené lokality.

Zdroj: analýza MPSV z roku 2015

Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit z roku 2015 je růst rizikových oblastí zásadním problémem. „V Ústeckém a Moravskoslezském kraji bydlí dohromady více sociálně vyloučených než ve zbytku České republiky. Sociální vyloučení tak má jednoznačnou tendenci se replikovat v regionech, kde se tradičně vyskytuje,“ uvádí analýza MPSV. V absolutních číslech studie uvádí, že se počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách zvýšil téměř o polovinu za období let 2006 až 2014. Pokud by současný trend pokračoval, bude růst postupná sociální diferenciace a exodus obyvatel do méně problémových míst. V českém kontextu, kde ve více než polovině ze sociálně vyloučených lokalit tvoří většinu Romové, se přidává k řečenému i fenomén etnické diskriminace.

Vedení Ústeckého kraje chce zatáhnout za záchrannou brzdu, k tomu ale potřebuje pomoc Poslanecké sněmovny. Možnost předložení dvou zákonných norem budou krajští zastupitelé schvalovat v září. „První normou má být už starší zákon, který leží dva roky v šuplíku ministerstva práce a sociálních věcí. Zákon o příspěvku na bydlení, který připravili tři hejtmani, starostové 30 obcí, neziskové organizace, ombudsman i téměř všechna ministerstva,“ uvedl pro Idnes.cz náměstek hejtmana Jiří Kulhánek.

Ten ze svého postu starosty obce řeší sociální oblasti v dlouhodobém horizontu. „V zákoně je také konečně specifikováno, jaká kritéria by měl mít byt pro sociálně slabé z pohledu hygieniků. Už by se nemohlo stát, že by lidé žili v pronajaté garáži za nájem 13 tisíc korun, jak je to dnes,“ vyjádřil se starosta. Velkou pomocí by měla být možnost samospráv stanovit si nájem, který je v dané oblasti běžný na trhu.

Analýza, která se zevrubně věnuje sociálně vyloučených lokalitám, varuje před dalším plíživým procesem. Podle jejich názoru bylo v Česku k roku 2014 ohroženo chudobou či sociálním vyloučením přibližně 1,5 milionů lidí, a z toho téměř 100 tisíc dětí do šesti let a bezmála 180 tisíc lidí starších 65 let. „Mezinárodní srovnání by nás navíc nemělo uchlácholit. Statistiky definují ohrožení chudobou v závislosti na střední hodnotě příjmu. Ten je však v ČR i po přepočítání na místní ceny výrazně nižší, než je evropský průměr. Domácnost ohrožená chudobou v ČR je tak reálně mnohem chudší než domácnost ohrožená chudobou v Německu či Švédsku,“ píší autoři obsáhlého dokumentu.

Druhou zásadní změnou a pomocí je předložení a schválení nového předpisu o sociálním bydlení. „Současně nebude nutné investovat obrovské peníze státu. Jakmile budou platit oba zákony společně, soukromému vlastníkovi se již nevyplatí přihlašovat do bytů sociálně slabé a dostávat nemalé peníze z úřadu práce,“ slibuje si od zákonů náměstek hejtmana.

Jestli nově složená Poslanecká sněmovna bude naslouchat krajským politikům více než v minulosti bude záležet, jaká koalice se utvoří a jaké bude mít priority. Pro kraje ohrožené fenoménem vyloučených lokalit běží čas rychleji než v jiných částech republiky.

Autor: Jiří Šlaj