Dnes

  • Pátek 20. ledna 2023
  • Svátek má Ilona

„Studentská duše gymnazistů se nezměnila, mladí lidé jsou odrazem své doby,“ řekl ředitel „Jatečky“ Alfred Dytrt

27. 09. 2021

zdroj fota: archiv Alfreda Dytrta

Ústí nad Labem – Alfred Dytrt zažil ve své funkci ředitele gymnázia Jateční „divoká“ devadesátá léta a svou funkci zastává dodnes. Pro Naseustecko.cz zavzpomínal na rok 1989 a na situaci na škole, která byla patřila při sametovém převratu mezi stávkující. V rozhovoru se řeč stočila i na dnešní studenty a blížící se volby do Poslanecké sněmovny.

„V letošních volbách jsou ve hře nejen volební programy, ale také kompatibilita koalic,“ řekl dlouholetý ředitel gymnázia v ulici Jateční.

Jak začal nový školní rok na gymnáziu v ulici Jateční?

Začal s akceptovatelnými omezeními, na která jsme ale již zvyklí. Pokud by to zůstalo alespoň tak, byla by to po loňsku radost. Screeningové testování jsme zvládli bez pozitivních výsledků; nebudou-li vyhlášena plošná opatření, jsme poměrně dobře připraveni – téměř všichni učitelé jsou očkovaní, také zhruba polovina žáků.

Život s covidem se stal běžným. Lze považovat covidovou zkušenost za prospěšnou?

Jako každá krizová situace i tato přinesla mnohá ponaučení, která bude vhodné podpůrným způsobem využívat i během prezenční výuky. Rozhodně ale nemyslím, že lze hovořit o plnohodnotné náhradě prezenční výuky.

Ve funkci ředitele jste řadu let, zaznamenal jste posun v chování studentů?

Jako všichni studenti v minulosti (možná i v budoucnosti) jsou i ti současní ovlivněni měnícími se okolnostmi a požadavky doby. Nemyslím, že by se (alespoň v gymnáziu) studentská duše zásadně změnila a studenti by se z tohoto pohledu významně odlišovali od svých předchůdců.

Jsou dnešní studenti více ambiciózní?

Myslím, že ač někteří ano, celkově se ani tento parametr příliš nezměnil. Spíše mají nesrovnatelně více možností.

Na čem staví své jméno Gymnázium Jateční?

Velmi zestručním – ve školách je důležitý obsah a proces, tedy „co“ se vyučuje a „jak“ to probíhá. Nesčetné množství interakcí mezi pedagogy a žáky přináší stejné množství situací s možnými problémy. Vždy mi záleželo na tom, aby žáci i jejich rodiče cítili připravenost a vnímavost k jejich problémům, aby nacházeli komunikativní, otevřený a partnerský přístup. Je to nekončící úsilí a věřím, že nemalou část cesty jsme již prošlapali.

Z čeho jste měl v uplynulém roce radost, co se podařilo?

Ten rok byl tak netypický, že drobné úspěchy minu a zmíním jen, že největší radost mám z toho, že se nezpřetrhaly lidské vazby. Žáci se těšili do školy a učitelé na své žáky.

Kdybyste nebyl ředitelem na gymnáziu, co byste chtěl dělat za práci?

Ta otázka mě pronásleduje celý život – nikdy jsem to přesně nevěděl a život to vždy nějak „připravil“. A tak to mám dodnes.

Jaké předměty jste učil?

Technické předměty, deskriptivní geometrii, německý jazyk.

Blíží se volby, máte nějakého favorita?

V letošních volbách jsou ve hře nejen volební programy, ale také kompatibilita koalic. Roli bude hrát množství a závažnost „pro a proti“ – o to pečlivěji prozkoumám jména na kandidátních listinách.

Silným mezníkem bylo 11. září roku 2001. Jak na ten den vzpomínáte?

Byla to katastrofa, která předefinovala vnímání bezpečnosti a postavení naší civilizace.  

Silný zážitek bylo Nagano 98, kdy studenti sledovali zápasy i během výuky. Máte z toho období nějakou zajímavou vzpomínku?

Kupodivu se mi žádný školní zážitek nevybavuje (smích).

Jaký byl přelom v roce 1989, na gymnáziu o tom kolovaly legendy, že byla škola uzavřena a nikdo nesměl dovnitř ani ven. Je to tak?
Naše gymnázium se jako jedna z prvních škol přidala ke stávce studentů a s tím souvisí i protiopatření tehdejšího vedení – např. zmíněné uzavření budovy (zapomněli na zadní vchod) i vyhození herců Činoherního studia. Pak Občanské fórum, jednání, schůze i kuriózní zážitky (pečetění kádrových materiálů). Ale to už přesahuje rámec otázky.

Autor: Jiří Šlaj