Dnes

  • Pátek 25. června 2021
  • Svátek má Ivan

Slavný Přemyslovec dal Ústí zelenou. Město bylo křižovatkou obchodních cest

21. 05. 2021

Zdroj fota: ilustrační snímek (pixabay.com)

Ústí nad Labem – Město Ústí nad Labem má za sebou dlouhou historickou cestu, na které si prožilo své okamžiky slávy i úpadku. Jeho počátky se vážou na dvě centra osídlení, která později vytvořila jeden kompaktní celek. Jak to bývalo, výrazně pomohla rozkvětu města jeho poloha na křižovatce cest obchodníků, kteří oblastí procházeli. Na jeho vzniku se podílel slavný český panovník z rodu Přemyslovců – Přemysl Otakar II.

Středověké Ústí nad Labem nebylo stavěno rychlým a překotným způsobem, ale nejprve se zformovaly dvě oblasti s hustčím osídlením. Jedno z nich se vázalo na bezprostřední blízkost hradu či původní celnice při ústí řeky Bíliny do Ústí nad Labem. Dnes je nedaleko vybudován kruhový objezd pod výletním zámečkem Větruše. Druhé místo koncentrace obyvatel bylo situováno do míst dnešního náměstí. Jádro bylo podle odhadů založeno na počátku 13. století. Za jeho vznikem stojí kolonisté z oblasti Míšeňska. Pro jeho prosperitu a růst počtu obyvatel byla důležitá geografická poloha na průniku cest. S obchodováním se z města stalo středisko řemeslné výroby.

Nepravidelná zástavba

Problematické pro přesnou rekonstrukci vývoje města je nedostatek písemných pramenů, které by lépe poskládaly mozaiku událostí a šlo by z nich vytvořit lepší představu o tehdejší době. Z nepravidelného půdorysu lze soudit, že se město formovalo postupně. Ani nemusíme chodit daleko, obdobně se vyvíjela i nedaleká sídla v okolí jako například Litoměřice. Dosud provedený a vyhodnocený archeologický výzkum může být zatím jen načrtnutím předpokládaného vývoje budování města.

První zmínky

První dochované zmínky o existenci trhu v Ústí n. L. jsou ukryty z listiny datované v rozmezí let 1227-28, v níž král Přemysl I. potvrdil klášteru sv. Jiří v Praze podíl z trhu a cla. V daném případě se sice nejedná o listinu pravou, ale zcela nesporným originálem je listina papeže Řehoře IX., který uvedený klášterní majetek v roce 1233 potvrdil. Označení civitas (město) ukazuje, že k založení města muselo dojít již někdy mezi léty 1233-1249. Jednalo se o založení z rukou krále, které bylo hned vzápětí změněno v držbu šlechtickou. Ani tento stav nebyl trvalý, neboť již na počátku 60. let 13. stol. bylo Ústí n. L. opět prokazatelně v rukou panovníka. Největší zásluhy na konsolidaci a rozkvětu města měl Přemysl Otakar II.

Soužití Čechů a Němců

Od počátku na sebe ve městě narážely dvě jazykově i kulturně odlišná etnika. Pro potřeby Němců sloužil ústecký kostel. Je pravděpodobné, že nové jádro bylo dílem německy mluvícího obyvatelstva, přišlého v rámci začínající velké kolonizační vlny 13. století. Druhá svatyně byla zasvěcena sv. Vojtěchovi a dle všeho měla sloužit pro slovanské česky mluvící obyvatelstvo. K tomu se přidal i nový kostel zasvěcený Panně Marii.

Křižovatka cest

Vznikající město Ústí n. L. bylo orientováno především na suchozemské cesty vhodné pro obchodování. Nejdůležitější byla Srbská cesta, která vedla do Míšeňska. Během 13. stol. doznal její průběh některých změn a to tím, ze celnice v Chlumci byla nahrazena celnicí v Knínicích a komunikace odkloněna na Ústí n. L. Na tomto úseku byla cesta nazývána též Solná zřejmě podle dominantního obchodního artiklu. Z města vycházela Bílinskou neboli Pražskou branou, překročila Bílinu, prošla předměstím Ostrov odkud mohla vést k Labi nebo pokračovat dále do vnitrozemí.

Přes Novosedlice směrem na Kojetice, Tašov, Lbín vedlo také poměrně brzy spojení z Ústí do Litoměřic. Není pochyb o tom, že naznačený komunikační vývoj rovněž napomohl k vzestupu města.

Autor: Jiří Šlaj