Dnes

  • Neděle 16. května 2021
  • Svátek má Přemysl

Poslanci ANO nepodpořili 170 milionů pro kraj. Jejich hejtmanu Schillerovi to nevadí

15. 02. 2021

zdroj fota: fcb politiků

Praha, Ústecký kraj – Velký rozruch napříč Ústeckým krajem vyvolal takzvaný Horní zákon, tedy především jeho senátní úprava, která navrhovala, že část přerozdělení poplatků za těžbu nerostů půjde nově i ve prospěch krajů. Konkrétně se mělo jednat o 170 milionů.  Návrh nebyl podpořen, a to ani hlasy ústeckých zákonodárců.

Redakce NÚ v minulém článku upozorňovala na poslankyni Jarošovou, které se nezdržela, ale rovnou hlasovala proti, za což si vyslechla kritiku zástupců Ústeckého kraje v Parlamentu.

více zde: 170 milionů fuč. Poslankyně Jarošová (SPD) hlasovala proti vlastnímu kraji. Sklidila kritiku poslance i senátora

Pozoruhodné ovšem je, že návrh nepodpořili ani politici hnutí ANO, kteří mají v Ústeckém kraji hejtmana. Jaroslava Puntová i Jan Richter se hlasování zdrželi, stejně jako Jaroslav Bžoch (ANO). Ten uvedl, že nemohl podpořit něco, co nemá oporu v rozpočtu. „Jednalo se o vládní návrh zákona a já i přesto, že bych uvítal navýšení financí pro Ústecký kraj, tak jsem nemohl podpořit něco, co nemá oporu v rozpočtu,“ uvedl s tím, že je navíc přesvědčen, že do kraje teď přijde dost peněz z fondu pro spravedlivou transformaci. Podle něj je teď nutné se soustředit na přípravu projektů, které našemu kraji pomohou v rozvoji. „O další podpoře našeho kraje budeme jednat i nadále s vládou, ale musíme na to nalézt také prostředky a nejen dělat díry do státního rozpočtu pomocí pozměňovacích návrhů,“ uvedl pro redakci Naseustecko.cz ústecký poslanec.

Hejtman stojí za svými poslanci

Krajský hejtman Jan Schiller (ANO) se svých poslanců ale zastal. Je přesvědčen, že peníze se zpátky do životního prostředí dostanou. Podobně jako ostatní poslanci upozornil na účelové vázání finančních prostředků.

„Tyto peníze za vytěžené nerosty jsou dány do fondu životního prostředí, a to hlavně z důvodu, aby se použily zpátky na obnovu krajiny a projekty s tím spojené. Senátní návrh byl, že peníze půjdou naopak krajům a nebudou účelové vázány, to znamená, že je kraj může použít na cokoliv a nemusí je použít do životního prostředí. Z toho důvodu to poslanci nepodpořili,“ nechal se slyšet ústecký hejtman na obranu svých poslanců.

ČTĚTE TAKÉ
Zastupitelstvo se štíplo vedví. Řešila se hejtmanova asistentka Marschallová a smlouvy s KZ

Podle něj jak on, tak straničtí kolegové ve Sněmovně, kteří se hlasování zdrželi, myslí stejně jako on sám, že finanční prostředky musí jít zpátky do životního prostředí. „Bohužel senátní vratky nelze měnit, doplňovat, upravovat… tak v tomto znění nebyl návrh podpořen,“ uzavřel pro redakci NÚ.

Ústecký kraj mohl získat 170 milionů

Obrácenou logiku použil poslanec ODS Karel Krejza. Ten při vystoupení o schvalování senátní vratky apeloval na všechny ústecké poslance, že je lepší mít tyto prostředky na účtu kraje, než na účtu ministerstva. Krejzy se ve stejné logice zastal i senátor Zbyněk Linhart. V rámci Ústeckého kraje mohlo jít prostřednictvím senátní vratky nově o příjem ve výši cca 170 mil. Kč. Senátní návrh totiž navrhuje rozdělit výnosy z úhrad vydobytých nerostů mezi obce, stát a nově i mezi kraje, a to tak, že do státního rozpočtu má jít téměř o 50 % méně výnosů, než je tomu dnes. V Senátu zaznělo, že ambicí tohoto pozměňovacího návrhu má být skutečnost, že kraje lépe přerozdělí prostředky obcím zasaženým hnědouhelným dobýváním.

Autor: ps