Dnes

  • Středa 5. října 2022
  • Svátek má Eliška

Ohlédnutí: šest let s kůrovcem. Meteorologové uvedli, že největší vliv na jeho množení má průběh počasí

01. 09. 2021

zdroj fota ilustrační obrázek (pixabay.com)

Ústecký kraj – Malý brouk, který umí v lesech nadělat velkou paseku. Řeč je o kůrovci, který každoročně napadá smrkové monokultury a znehodnocuje kvalitu dřeva v Ústeckém kraji. Odborníci z Českého meteorologického ústavu vydali ohlédnutí za šesti lety vývoje. Upozorňují, že informace, zda vývoj množení kůrovců zrychluje nebo zpomaluje je klíčová pro rychlost včasného zpracování napadeného dříví.

Český meteorologický ústav nabízí ve své sekci speciální předpověď s ohledem na výskyt kůrovce v českých lesích. „Populační dynamiku kůrovce velmi významně ovlivňuje počasí, především teploty vzduchu, které rozhodují o rojení a počtu generací,“ uvádí tisková zpráva ČHMU.

Podle uveřejněných informací se rojení kůrovce a množství generací kryje s teplotními křivkami. Jinými slovy, pokud byl nástup teplého počasí brzký a teploty vzduchu nadprůměrné, vedlo to k rychlejšímu nástupu kůrovce. Meteorologové zjistili, že nejvyšší teploty vzduchu panovaly v roce 2017, kdy se první generace již 4. dubna. Naopak letošní chladnější jarní počasí odsunulo začátek nástupu kůrovce až na desátého května. Rozdíl díky nižšímu teplotním úhrnu je více než jeden měsíc. Obvykle dochází k rojení kůrovce v první polovině dubna.

„Vyšší teploty v posledních letech umožnily kůrovci vylíhnutí několika generací během letní sezóny. Přemnožení tohoto drobného hmyzu způsobuje lesníkům velké problémy. Chladnější začátek jara v letošním roce posunul první rojení až na 10. května, což je nejpozdější datum od roku 2016. V roce 2017 nastalo první rojení už 4. dubna,“ upřesnila tisková zpráva.

Z teplotních map vyplývá, že nejvyšší sumy efektivních teplot k datu 15. 6. byly zaznamenány v roce 2018. „V tomto období sumy se pohybovaly v rozmezí 400 až 700 °C a na jižní Moravě, Olomoucku, v Polabí přesahovaly i 700 °C. Nejnižších hodnot dosahují sumy teplot v letošním roce, sumy se pohybují v rozmezí 200 až 400 °C,“ píše se ve zprávě ČHMU.

Počet generací v roce je klíčová informace, protože určuje potenciální nárůst napadeného dříví v roce. „Informace, jestli vývoj kůrovců zrychluje nebo zpomaluje, je tedy klíčová pro rychlost včasného zpracování napadeného dříví. Počasí je v současnosti už tak proměnlivé, že původní poučky přestávají platit. Napadené stromy je přitom potřeba nejprve nalézt a následně asanovat. Na zpracování tak zbývá mnohem méně času. V letošním roce je zatím předpoklad, že by ke třetímu rojení nemuselo dojít, ale vše závisí na vývoji počasí, zejména teploty vzduchu,“ dává naději na lepší průběh kůrovcové kalamity zpráva meteorologů.

Autor: Jiří Šlaj