Dnes

  • Pátek 5. března 2021
  • Svátek má Kazimír

Na čekání není čas. Akademie věd má pro Ústecko řešení na úbytek „mutantů“!

03. 12. 2020

zdroj fota: koláž autora

Ústecký kraj – Už před časem informovalo Naseustecko.cz o genetické zátěži obyvatel Ústeckého kraje. Jako jedna z částí republiky, kde probíhala povrchová těžba hnědého uhlí, docházelo k vážnému narušení zdraví obyvatel. To je patrné i po třiceti letech od postupného zlepšování situace. Akademie věd ČR ve své studii věnované aktuálnímu stavu Ústeckého kraje nabízí možná řešení do budoucna.

Největší rozmach zaznamenala těžba hnědého uhlí v podkrušnohorských pánví v 70. a 80 . letech. Výrazně zhoršené rozptylové podmínky a nedýchatelný vzduch si vybraly svou daň na zdravotním stavu místních obyvatel. „Důsledkem znečištění ovzduší byl přibližně dvojnásobný výskyt vrozených vývojových vad u dětí, dvojnásobný počet novorozenců s nízkou porodní hmotností, šestinásobně vyšší výskyt onemocnění dýchacích cest u dětí předškolního věku a zkrácení střední délky života mužů i žen o dva roky,“ vypočítává zpráva akademiků největší bolístky.

Riziko vzniku rakoviny

A to není vše. Sečteno a podtrženo, lidé tu byli nuceni dýchat vzduch, který si už dnes nikdo neumí ani představit a je původcem vzniku nádorových onemocnění. Jedná se o zvýšené koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků, zejména prokázanému lidskému karcinogenu benzopyrenu. „Ještě v letech 1993 až 1994 byly v Teplicích zjišťovány koncentrace prokazatelně působící genetické poškození. Maximálně přípustná hodnota je stanovena na základě politického konsenzu, ale i její dodržení přináší zdravotní riziko vzniku nádorového onemocnění,“ zjistila Akademie věd.

Co není nejlepší zprávou dnešních dní, je prokázáno, že se změny týkají i současné generace. „Polycyklické aromatické uhlovodíky působí jako mutageny a vyvolávají změny v genetické informaci. Genetické poškození se pak přenáší do následujících generací,“ tvrdí zpráva věnovaná zdraví obyvatel Ústeckého kraje.

Instrumenty řešení

Vodítko, jak se pohnout z místa a co by se dalo s danou situací dělat, přináší závěr studie. „Z uvedených důvodů by bylo vhodné analyzovat, jaký je současný zdravotní stav populace pánevních okresů, jakými faktory je ovlivňován, například životním prostředím, profesionální zátěží a životní stylem. Jak se liší nebo již neliší od kontrolní populace z jižních Čech,“ uvádí ve svém zjištění Akademie věd České republiky.

ČTĚTE TAKÉ
Doděláno, předáno! Labská stezka je kompletní, cyklisté jí projedou bez omezení!

I po roce 2020 se očekává, že v postižených pánevních okresech se bude vyskytovat zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění a diabetu II. typu u jedinců starších 50 let. I proto se v návrhu objevuje úzká spolupráce se zdravotními pojišťovnami, které by měly za úkol připravit preventivní programy. „Praktičtí lékaři zaměřili na četnější výskyt a včasný záchyt těchto onemocnění a připravili se na následnou péči o zvýšený počet pacientů,“ vysvětluje tým vedený Radimem Šrámem.

Sledovat, sledovat, sledovat

Dalším nástrojem na sledování stavu populace Ústeckého kraje je kohortová studie obyvatel. „Měla dlouhodobě sledovat změny zdravotního i socioekonomického stavu a zachytit jeho případné zlepšování jako podklad pro plánování dalšího rozvoje bývalých pánevních okresů. Předpokládané genetické poškození přenášené do dalších generací by mělo být ověřeno na novorozencích s použitím molekulárně epidemiologických metod,“ uzavírá studie.

Autor: JŠla