Dnes

  • Středa 5. října 2022
  • Svátek má Eliška

Maturant z Teplic pomáhá v domově seniorů: Nechuť k životu je tu cítit. Můj sociální život mimo obrazovku vlastně neexistuje

09. 03. 2021

ilustrační foto

Studenta maturitního ročníku zdravotnické školy v Teplicích, který si přál zůstat v anonymitě, popsal redakci Naseustecko.cz, jak se vypořádává se současnými opatřeními. Jeho obor nespadá do těch, kteří mají nařízenou povinnou pracovní službu, ale i tak pomáhá tam, kde je ho potřeba. Jelikož nemá výuku praktických předmětů, ze kterých bude maturovat, úřední maturita by proto podle něj byla adekvátní náhradou.

Víme od tebe, že chodíš v rámci svého studia i dobrovolničit na pracoviště fyzioterapie a do domova důchodců. Jak vypadá tvůj pracovní den?

V ordinaci musím být v 7:45, než se objeví první klienti, abych připravil jejich karty pro kolegyně fyzioterapeutky. Poté připravuji veškeré potřebné přístroje a pomůcky. Od 8:00 začínají chodit první pacienti a do 14:00 se nezastavím. Každému klientovi se musí měřit teplota a vše po jeho odchodu dezinfikovat. Mezitím, co kolegyně pracují s pacientem, dávám dohromady termíny a vyřizuji telefonáty. Lidí je opravdu hodně a personálu málo.

Na oddělení fyzioterapie jsou čtyři fyzioterapeutky, z toho dvě musely zůstávat pravidelně doma, ať už kvůli hlídání dětí, nebo opakování karantény, či celkovými problémy s covidem. V médiích se mluví z 90% jen o nemocnicích ale i zde, a to se bavíme o rehabilitačním zařízení, je stres spjatý s covidem cítit víc, než jsem si myslel. 

V domovech důchodců je to drsná realita. Ten strach, nervozita, někdy až nechuť k životu, je cítit na každém kroku. V domově důchodců jsem dělal takřka vše. Od masáže po rozvážení obědů. Ta pomoc je velmi potřebná, obzvlášť na místech jako je toto. Za naší nabídku masáží či protahování byli rádi, ale to nejvíce co jsme jim mohli dát, bylo obyčejné povídání. Domovy důchodců to v této době odnášejí obrovským způsobem. Lidé, kteří se scházejí na náměstích a demonstrují proti opatření, by se měli přijít podívat na místa jako jsou JIP, ARO a domovy důchodců, aby pochopili, že ta nemoc tady opravdu je. 

Jak se tvoje škola staví k on-line výuce? Kolik máte denně hodin, máte všechny předměty?

Škola zvládá online výuku docela dobře. Začátky byly strašné, ale druhé pololetí funguje celkem normálně, jelikož máme jen maturitní předměty. Denně máme tak čtyři hodiny, a když píšeme nějaký test, využíváme dotazníků a videohovorů od Google Meets. Od března minulého roku jsem ale neměl praktickou výuku.

Co příprava na maturitu? Dává vám škola nějaké materiál, nebo se připravuješ na maturitu sám?

Tři dny v týdnu mám doučování. Ačkoliv online hodiny probíhají, připadám si, že mi moc nedají. Doma je tisíce podmětů, které mě rozptylují, a zkrátka se nesoustředím tolik, co ve škole. Co se týče neodborných předmětů, připravuji se již na zmíněných doučováních a doma si dělám didaktické testy. Horší to je s praktickou část maturit. Maturuji z masáží, které jsme probrali teoreticky, ale prakticky jsem si je nikdy nezkusil. Vůbec nevím, jak to bude probíhat.

Co říkáš na to, že vám jako úlevu dali jen těch 10 minut k dobru a zrušili slohy? Je to adekvátní náhrada za ztracený čas studia?

Deset minut navíc k didakťáku mi přijde směšné. Myslím, že je třeba rozlišovat gymnázia a odborné školy. Gymnázia věnují mnohem více času na přípravu jazyků apod. My na odborných školách se věnujeme spíše odborným předmětům a nelze to srovnávat. Těch deset minut mi přijde jako řešení problému způsobem: my jsme vám vyhověli, upravili jsme matury tak mlčte. Zkrátka problém se nevyřešil, problém se prohlásil za neproblémový.

Souhlasíš s tím, co řekl Babiš o tom, že by měla být maturita úřední formou? 

Úřední maturita? Za mě ano. Čtyři roky chodím do školy a za čtyři roky má o mé schopnosti vypovídat jedna zkouška z něčeho, co má v životě takřka nulové využití. Pokud má být maturita zkouška dospělosti, co je tedy potom moje dobrovolnická pomoc? Chodím pracovat dobrovolně, často kvůli tomu školu zmeškám. Naučím se snad u maturity víc, než pomáháním a učením ve skutečné práci? Maturita je papír. Papír, bez kterého se mi zavřou mnohé dveře. Pro mě bude mít mnohem větší význam to, že jsem pomohl jak personálu, tak pacientům. Jestli má být maturita pomyslným sítem na vysoké školy, k čemu jsou tedy přijímací zkoušky, které mě v červnu čekají? Nevěřím tomu, že by zaměstnavatelé dávali větší zřetel na uchazeče s maturitou z roku 2021.

Podle mého názoru je systém maturit a obecně systém školství vyhořelý, potřeboval by změnu. Když se koukneme kde bylo školství před 100 lety a kde je teď? Myslím, že by si tato země měla vzít příklad ze severských zemí, jako například Finsko a změnit se. Kdy jindy toho nevyužít než teď.

Jaký má vliv celá tahle situace na tvoji psychiku? 

Covid jsem zatím neměl, ale stihl jsem celkem tři karantény, jelikož jsem byl v kontaktu s pozitivními osobami. Jsem hodně společenský člověk, mám rád lidi, miluji přírodu a téměř každý sport, proto na mě měla karanténa obrovský vliv. Cítil jsem na sobě časté střídání nálad a takovou celkovou nudu. Být 10 dní zavřený doma pro mě bylo peklo. Často jsem šel spát s pocitem „co dál“, vždyť nic nemůžu. Naštěstí po konci karantény se to vždy zlepšilo a je to dobré. S kamarády si voláme téměř každý den a vždy to zlepší náladu.

Jak teď tedy vypadá tvůj sociální život?

Byl jsem se zatím projít jen s jedním kamarádem, který bydlí v blízkosti, jinak se tomu vyhýbám. Jak jsem psal, karanténu už jsem měl třikrát a nechci další, takže i spíš z vlastního zájmu jsem opatrnější. Pokud se bavíme o sociální život mimo obrazovku počítače, tak ten jsem nezažil dlouho. Kamarádi se scházejí častěji, ale když vidím tu situaci v různých zařízeních, jak to s prominutím “kosí” lidi, tak ty opatření dodržuji více. 

autor: Klika

 

Autor: redakce