Dnes

  • Sobota 25. září 2021
  • Svátek má Zlata

Historik Koura: Němci jako pátá kolona je zkratka. Výstava Naši Němci připomene česko-německé vztahy a osobnosti

28. 11. 2020

Zdroj fota: koláž autora

Ústí n. L. – Jak se žilo v minulosti chtějí přiblížit veřejnosti badatelé Collegium Bohemicum. Výstava Naši Němci se vrací k soužití českých a německých obyvatel v dynamickém průběhu dvacátého století. Po vzniku ve společném státě až po konec a odsun. Připomene slavné německy mluvící osobnosti v českém prostředí. Exkluzivní rozhovor poskytl webu Naseustecko.cz historik a politolog Petr Koura.

O čem výstava Naši Němci pojednává? „Návštěvník stálé muzejní expozice Naši Němci tak získá představu nejen o dějinách a kultuře německy mluvícího obyvatelstva, ale seznámí se též s významnými osobnostmi z řad českých Němců, jako jsou spisovatelé Franz Kafka či Rainer Maria Rilke, nositelé Nobelovy ceny Bertha von Suttner, Carl a Gerta Coriovi a Peter Grünberg, ale i třeba výtvarník Heinz Edelmann, který se narodil v Ústí nad Labem a vytvořil kreslené postavičky členů legendární skupiny Beatles pro animovaný film Žlutá ponorka,“ uvádí web Collegium Bohemicum.

Jak se měnilo vnímání Němců v očích českého obyvatelstva?

To bohužel nejde stručně, to je na přednášku.

Výstava má upozornit i na úspěšné německy mluvící obyvatele. Kteří to budou?

Významní ústečtí průmyslníci, například Carl Georg Wolfrum bude mít portrét v místnosti věnované období Rakouska-Uherska jako jeden z významných poslanců Českého zemského sněmu, ten portrét bude umístěn na monitoru a bude digitálně „oživený“ tak, aby to vypadalo, že mluví. Na dalším portrétu bude třeba i jeden z ústeckých starostů Anton Rösler. Zároveň v další místnosti, jejímž tématem je industrializace, si budou moci návštěvníci prohlédnout vzorníky látek firmy Wolfrum a také fotografie vil ústeckých průmyslníků, které budou promítány na tovární stůl. Nemůžeme samozřejmě opomenout ani na svoji dobu velice moderní filmové reklamy firmy Schicht, které budou promítány na plochu sestavenou z Schichtových reklamních cedulí. Tyto reklamy, které dnes mohou působit mírně komicky, oceňoval kupříkladu Heinz Edelmann, ústecký rodák, který byl hlavním animátorem legendárního filmu s Beatles Yellow Submarine.

ČTĚTE TAKÉ
Historické okénko: hlad a bída udělaly z davu ničivou zbraň. Běžné bylo rabování a drancování!

Vnímáte po vzniku Československa sudetské Němce jako pátou kolonu, která se aktivně postavila na stranu nacistického Německa?

Tato otázka je trochu zkratkovitá. Československo vzniklo v říjnu 1918 a nacisté se v Německu dostali k moci až v lednu 1933. Je pravda, že značná část Němců na podzim 1918 nový stát, tedy republiku Čechů a Slováků, odmítla a chtěla připojení ke státnímu útvaru označovanému za „Německo-Rakousko“. Jeho vznik ale nedovolili spojenci a Versailleská smlouva spojení těchto dvou států přímo zakazovala. Řada Němců, kteří Československo tehdy odmítali, se nakonec do jeho politického života zapojila a byla k němu loajální, jak bude ukázáno v naší výstavě.

Uvedl byste nějaký příklad?

Třeba litoměřický starosta Franz Křepek, který podepisuje v červenci 1920 deklaraci odmítající republiku, ale nakonec ji jako senátor za německé agrárníky podporuje a spřátelí se s T. G. Masarykem. Křepkovu oslavnou báseň na prvního československého prezidenta, psanou v určité nadsázce, taktéž budeme mít ve výstavě. Postoj českých, moravských a slezských Němců ale změnila hospodářská krize a v roce 1938 je většina z nich již přesvědčena, že se jim bude lépe žít pod Hitlerem nežli pod Benešem. Klíčovou roli zde samozřejmě sehrála populistická propaganda nacistů režírovaná Josephem Goebbelsem.

Jak časté byly česko – německé svazky v období první republiky?

To je obtížné postihnout v pár větách. Ty svazky zde byly po staletí a nešly jednoduše zpřetrhat ze dne na den, i když nacionalismus postupně sílil na obou stranách od konce 19. století. Německý novinář a historik Johann Wolfgang Brügel třeba tvrdí, že kdyby došlo po vzniku republiky k plebiscitu, čeští Němci by se nakonec většinově rozhodli setrvat v Československu, protože ekonomické vazby a zájmy by se ukázaly jako důležitější. V Německu by je navíc čekala hospodářská konkurence. Ve výstavě bychom ale chtěli připomenout také svazky na poli kultury. Myslím si, že značná část našich spoluobčanů, včetně těch, kteří se deklarují jako čeští vlastenci, netuší, že libreto k Libuši, české národní opeře, bylo napsáno v němčině, že v československé vládě zasedali němečtí ministři nebo že pražské německé divadlo uvádělo v roce 1938 hry Karla Čapka. Jak rukopis libreta k Libuši, tak dekrety německých ministrů nebo německé plakáty her Karla Čapka budou k vidění v naší výstavě.

ČTĚTE TAKÉ
Historické okénko: hlad a bída udělaly z davu ničivou zbraň. Běžné bylo rabování a drancování!

Československo vyřešilo nepokoje v pohraničí vojensky a pak administrativně? Někteří badatelé poukazují, že kdyby vzniklo něco jako švýcarské kantony, nemusela situace eskalovat odchodem Němců?

Švýcarsko představovalo vedle Spojených států a Francie třetí zemi, která inspirovala zakladatele Československa. Ta inspirace ale nakonec zůstala spíše na papíře. Osobně si myslím, že kantonální systém nebylo tehdy možné v Československu aplikovat, politický systém Švýcarské konfederace má přece jenom jinou tradici.

Zamlouvá se vám tento systém?

Ten systém má ale také své stinné stránky – kvůli němu se Švýcarsko stalo jednou z posledních zemí v euroatlantickém světě, která přijala volební právo žen, stalo se tak až v roce 1971. V Československu ale ženy mohly volit už při prvních volbách v květnu 1919, tedy o 52 let dříve! Jako další příklad toho, jak se švýcarské předobrazy nakonec v Československu nenaplnily, bych uvedl miliční systém, který měl dle Washingtonské deklarace vzniknout v nové republice namísto pravidelné armády. Jak to dopadne, asi všichni víme a armáda se nakonec stává páteří nejen prvorepublikového Československa, ale i boje za jeho obnovení v době druhé světové války.

Autor: