Dnes

  • Pondělí 26. července 2021
  • Svátek má Anna

Historické okénko: hlad a bída udělaly z davu ničivou zbraň. Běžné bylo rabování a drancování!

11. 06. 2021

zdroj fota: ilustrační snímek (pixabay.com)

Ústí n. L. – S koncem první světové války klid do města nezavítal. Kritický byl zejména nedostatek základních potravin. Lidé brali útokem sklady potravin. Po nepokojích v Krásném Březně roku 1918 se ještě zvýšil tlak na možnost přivolání vojska, které by sjednalo pořádek. Další a další plenění nakonec přimělo váhajícího starostu Bornemanna k žádosti o pomoc. Vojsko do Ústí nad Labem dorazilo druhý den a sjednalo pořádek.

Hladoví občané Ústí nad Labem si nebrali servítky. Druhého listopadu roku 1918 byla připravena ze skladu Schichtovy továrny v Kramolech zásilka přídělů krup pro obyvatele. Bohužel došlo k tomu, že se mezi hladem trpícími lidmi rozšířila poplašná zpráva o tom, že jsou příděly připraveny pro významné osobnosti. Dav vzal Rýžovnu útokem. Správa skladu se obrátila o pomoc do Schichtovy továrny, protože část zaměstnanců byla vojensky organizována a vyzbrojena.

Tisícihlavý dav

Ale ani oni nebyli schopni dlouho udržet hladové lidi na uzdě. Srocený dav krátce nato prorazil stráž. Při drancování bylo skladiště zapáleno a dřevěný objekt byl v krátké době v plamenech, které pohlcovaly životně důležité potraviny. Lidi neodradil ani požár a pokračovali v drancování bez ohledu na nebezpečnost celé situace.

Vedle hořícího skladu bylo další vojenské skladiště. Lidé jej rovněž vyplenili. Paradoxem celé situace byl fakt, že na plenění se podíleli sami příslušníci bezpečnostních složek okresního národního výboru. Lidé pak ke skladu proudili ve dne a v noci a odnášeli si vytoužené potraviny. Na mostě přes Labe se hlídky nádražního komanda a ozbrojené stráže Schichtových závodů snažily odebrat lidem věci odnášené ze skladů. U mostu přes Labe shromáždil tisícihlavý dav, který se snažil prodrat se na druhý břeh řeky. Vojsko, které most zajišťovalo, tentokráte odolalo, pomohla však teprve zastrašující salva vypálená z kulometu.

ČTĚTE TAKÉ
Historik Koura: Němci jako pátá kolona je zkratka. Výstava Naši Němci připomene česko-německé vztahy a osobnosti

Neúnosná situace

Ve městě následovaly další drancující akce, lidé nebyli pod kontrolou a zákony nebraly v potaz. Okresní národní výbor v těchto dvou dnech, naplněných tak dramatickými událostmi, byl neustále v pohotovosti. Jeho členové se snažili zajistit a dál zlepšit především organizaci Volkswehru, na kterou stále ještě spoléhali. Během popsaných událostí se ústecké ozbrojené oddíly s konečnou platností zorganizovaly. Při událostech z 2. a 3. listopadu 1918 se hlásí též ústečtí Češi jako organizovaná složka.

Přivolané vojsko

Se zhoršujícími podmínkami se muselo něco udělat. Další plenění následovalo v Krásném Březně a mělo za následek další zničené potraviny. Po těchto nepokojích oznámil vedoucí okresního zastupitelstva místodržitelský rada August Sigl starostovi města dr. Bornemannovi, že chce požádat u místodržitelství v Praze o vyslání oddílů československého vojska z blízkých obsazených měst do Ústí nad Labem. Starosta ale nebyl přesvědčen o správnosti takového postupu a s přivoláním vojska váhal. I přes opakované naléhání přesvědčilo dr. Bornemanna až další plenění. Vojsko skutečně druhý den dorazilo do města.

 

Autor: Jiří Šlaj