Dnes

  • Čtvrtek 9. prosince 2021
  • Svátek má Vratislav

Cestování časem: revoluční rok 1848 smetl poddanství. Do města přišly nové elity, šlechta utřela nos

29. 05. 2021

zdroj fota: koláž autora (Muzeu města Ústí nad Labem)

Ústí nad Labem – Revoluce roku 1848 měla pro obyvatele Ústí nad Labem faktické dopady na společenské uspořádání. Jako reálný výsledek byl pád metternichovského systému, po němž došlo ke zrušení poddanství. Pro šlechtu to znamenalo, že stát přebral agendu ve vybírání daní. Pro příslušníky s „modrou“ krví byla ve společnosti vyčleněna privilegovaná movitá vrstva, která se brzy stala jen rovnoprávná s ostatními občany.

Do Ústí nad Labem si razila cestu železnice a s ní i industriální vývoj, který máme před zraky v dnešní době. Zásadní přeměnu zaznamenalo společenské uspořádání. Po pádu režimu bylo zrušeno poddanství. To především znamenalo, že stát vykonával i na nejnižší úrovni soudní a politickou správu a bezprostředně vybíral daně.

V tomto období lze pozorovat, že ve městě začíná podhoubí, které ho později vyšvihne mezi elitu celého rakouského císařství. Přichází osobnosti, které se nesmazatelně zapíší do dějin Ústí nad Labem. Jedním z nich byl Carl Georg Wolfrum, který do Ústí přišel roku 1843. Předmětem jeho podnikání byla výroba textilu.

Cesta ke slávě

Později Wolfrum v mnohém přesáhl význam svého nového bydliště, když se stal významným poslancem českého zemského sněmu a říšské rady. Jeho vzpomínky byly zachyceny do dnešní doby. „Díky úřadům však přišel do města mnohem větší počet vzdělaných osob, čímž společenský život oproti minulosti velice získal. Úředníci se bez výjimky sžili se společností, v níž jsem se pohyboval, společenský život se stal živější a příjemnější,“ vzpomínal Carl Georg Wolfrum.

Základy zákonodárství a správy obcí

Dalším podstatným výsledkem z roku 1848 bylo vydání provizorního obecního zřízení spjaté se jménem Františka Stadiona, které vyšlo bez ústavního souhlasu zemského sněmu. V něm byly navrženy základní principy pozdějšího obecního zákonodárství. V praxi to znamenalo samosprávu ve vlastním okruhu působení, legislativní zrovnoprávnění všech obcí, volební právo ve třech volebních sborech podle výšky daňového zatížení a konečně teritoriální princip, tj. pravidlo, podle něhož musel každý kousek půdy příslušet k některé obci. To bylo na svou dobu v této oblasti velkým posunem.

ČTĚTE TAKÉ
Ústí se zapojí do mezinárodní akce Stolpersteine. Uctí tím památku ústeckých deportovaných Židů

Další posun a změny nastaly po porážce u Rakouska v bitvě u Solferina roku 1859. Svolaná osmnáctičlenná komise připravila návrh českého obecního zřízení. Jak nás informuje Carl Georg Wolfrum, který byl pozván k jednání, docházelo v otázce vyčlenění velkostatku ze spolku obcí, k ostrým sporům. Prosazení teritoriálního principu znamenalo pro bývalé panstvo nejen zrovnoprávnění s ostatními příslušníky obce například ve volebním právu, ale i nutnost odvádět obecní dávky stejně jako ostatní.

Autor: Jiří Šlaj