Dnes

  • Neděle 28. listopadu 2021
  • Svátek má René

Česko má včelstev dostatek, ale množství medu klesá. Jaká byla krajská „nadílka“? Odpovídal Jan Skalský

12. 10. 2021

zdroj fota: Jan Skalský

Ústí nad Labem Kolik se letos podařilo vyprodukovat medu v Ústeckém kraji, to se liší podle jednotlivých lokalit a podmínek na daném stanovišti. Naseusteko.cz oslovilo včelaře Jana Skalského, aby čtenářům přiblížil, jaké jsou nové trendy, co sužuje chovatele včelstev a kolik medu se podařilo vyprodukovat.

„Snad bude příští rok lepší, vždy je dobré být optimista a očekávat něco víc, a taky se o to i snažit správnou péčí o své včely,“ řekl Jan Skalský.

Zdroj fota: Jan Skalský

O med se zajímá stále větší část společnosti a nahrazuje jím v kuchyni hospodyněk jiná sladidla. Čaj bez medu si snad ani nelze představit. A protože se blíží sychravé dny, poptávka po medu v českých domácnostech poroste. Bude ho pro letošní rok dostatek?

„Obecně lze konstatovat, že letošní rok měl z hlediska množství medu k ideálu poměrně daleko, podobně jako ten předchozí,“ řekl Jan Skalský. Zároveň ale upozornil, že mohou být velké regionální rozdíly a další výjimky vyplývající z umístění včelích úlů. „Pokud má někdo poblíž třeba pole s řepkou, ze které je hodně nektaru, měl medu mnohem více než jiní. Osobně jsem řepku v doletové vzdálenosti svých včel příliš neměl,“ prohlásil ústecký včelař.

Důležitým faktorem zůstává dostupnost včelí pastvy. „V minulém roce byla čísla v celé ČR nejhorší za poslední desítky let a tento rok to příliš nezachránil,“ řekl smutnou pravdu včelař Jan Skalský. K znehodnocení úrody přispěly i rozmary počasí. „Jaro přišlo později, než jsme v posledních letech zvyklí. Pokud už bylo na jaře dobré počasí a vykvetly ovocné stromy, tak mnohdy následovalo několik dní deště, který smyl nektar, jarního medu bylo minimálně, včelky ho spíše využily ke své spotřebě,“ popisoval důvody nepříznivé situace Jan Skalský. Zlepšení přišlo až později v souvislosti s vykvetením akátu, ostružiníku a lípy. „Naopak třeba medovicový med letos takřka vůbec nebyl,“ dodal včelař.

ČTĚTE TAKÉ
Krajská zdravotní má na ústecké onkologii nový rodinný pokoj paliativní péče

Zdroj fota: Jan Skalský

Přitom Česko je na tom ve srovnání s okolními státy dobře. „Jsme dobře zavčelená země, je to díky organizaci včelařů a plošnému léčení. V zahraničí jsou spíše běžné velké včelí farmy, kde je i obrovské množství včel na poměrně malém území, naopak v ČR se o většinu včelstev starají menší včelaři, i díky tomu je rozložení včelstev v krajině optimálnější, než tomu může být jinde. Navíc máme díky organizované péči o zdraví včel prokazatelně i mnohem nižší úhyny, než tomu je v zahraničí, ač lokální problémy se nám nevyhýbají,“ přiblížil včelař Jan Skalský.

Jaká nemoc je pro stav včelstev ohrožující?

„Nejvíce bojujeme proti varoáze, jejímž původcem je nepůvodní živočich, který pochází z Asie a dostal se k nám v minulém století,“ upozornil ústecký včelař.

Včely medonosné nejsou jediné, kdo se podílí na procesu opylování. „Obrovskou roli zastávají i desítky druhů tzv. „včel samotářek“ a čmeláků, na které nezapomínejme. Ovšem aktuálně trendy v podpoře opylovatelů jsou zajímavé, mnohdy je možné je hodnotit velice kladně,“ řekl Jan Skalský. V krajině houfně přibývají hmyzí hotely, které se stávají nedílnou součástí prostředí a hmyz v nich nachází bezpečné útočiště, stejně tak se vysazují i ve městech např. květnaté louky a nechávají neposekané pásy, kde hmyz nalezne potravu. „Obrovský zájem je i o chov čmeláků, ač vše má svá úskalí a už i v této oblasti se objevují různí kšeftaři, kteří poptávku vycítili a snaží se k nám dostat i nepůvodní druhy čmeláků třeba ze Španělska, kteří naopak ty naše mohou ohrožovat,“

Včelstvo jako bussines?

Z Evropské unie je chov včelstev podporovanou záležitostí, která má dvě strany mince. Včelaři jsou podporováni také formou např. národních nebo krajských dotací. „Buďme upřímní, v mnoha ohledech mohou dotace pomoci. Obecně jsou možná začínající včelaři trošku idealisté, že se jim pořizovací náklady rychle vrátí,“ přiblížil ústecký včelař. Sám chápe své úsilí jako koníček a formu odpočinku. „Také jsem měl představu, že se určité náklady do určité doby vrátí, což tak úplně není, ale včely jsou pro mě odpočinek, rád se jezdím jen kochat ke svým úlům a sleduji ten frmol u česen a cítím vůni, která se z úlu line,“ popsal důvod, proč se včelaření věnuje.

ČTĚTE TAKÉ
„Zamrzlý“ územní plán Ústí nepřeje rozvoji ani investicím. Město bude překreslovat!

Kdo se stane včelařem, ten už dostane do svého myšlení při procházce přírodou jiné podněty. „Mám už možná takovou úchylku, že rád neustále chodím během téměř celého roku po okolí svého stanoviště a sleduji, co se děje, přece jen se stále všichni učíme,“ řekl pro Naseustecko.cz Jan Skalský. Přidal také zajímavý příběh, který dívání na svět očima včelaře podtrhuje. „Šel jsem například lesem, zavadil o pár stromků, ze kterých vylétlo množství mšic a mer, hned jsem si říkal, že by mohl být dostatek medovicového medu, realita je ale taková, že následně začalo celý týden pršet a nebylo z toho prostě nic. Ale to je prostě příroda, kterou nemůžeme vždy ovlivnit a možná nám i trochu vrací, co jí provádíme. Snad bude příští rok lepší, vždy je dobré být optimista a očekávat něco víc, a taky se o to i snažit správnou péčí o své včely,“ uzavřel povídaní ústecký včelař Jan Skalský.

Autor: Jiří Šlaj