Dnes

  • Pátek 22. října 2021
  • Svátek má Sabina

Antivirus na Ústecku: Naděje, nyní strach, ukázal průzkum

19. 07. 2020

Jak uvedl Český statistický úřad dne 3. srpna 2020, tak celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí roku 2020 meziročně snížila o 83,3 tisíc osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 23,9 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti stoupla na 2,4 procenta. Výrazně se také zvýšil počet ekonomicky neaktivních o 86,1 tisíc osob. Faktory, které v minulosti nebyly v České republice běžné, lze jednoznačně přičíst koronavirové pandemii. Jejími důsledky byly především zastavení ekonomických procesů, propad produktivity, omezení zaměstnanosti a dalších činností s ní souvisejících. Sekundárně lze dovodit i tu skutečnost, že návrat do běžného rytmu společnosti bude velmi složitý a dlouhodobý, ne-li zdlouhavý. Pro bližší představu o selekci (ne)zaměstnanosti doplňme, že v oblasti průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 15,0 tisíc osob. Snížil se rovněž počet pracujících osob v oboru ubytování, stravování a pohostinství (o 30,8 tisíc), v dopravě a skladování (o 29,1 tisíc) a v sekci velkoobchod a maloobchod (o 17,6 tisíc).

Zřetelný byl pokles zaměstnanosti i v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti; o 12,3 tisíce osob. V procentuálním vyjádření k 30. červnu 2020 byl podíl nezaměstnaných osob v samosprávných celcích nejvíce patrný v krajích Moravskoslezském (5,39 procenta), Ústeckém (5,2 procenta) a Karlovarském (5,1 procenta). V reálných číslech se zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji jedná o palčivou otázku, jelikož se oba řadí do vyšších územních samosprávných celků se značným počtem obyvatel. Zatímco Karlovarský kraj má 295 tisíc obyvatel, Ústecký kraj jich má 819 tisíc a v Moravskoslezském kraji žije 1,12 milionu obyvatel. Na opačném konci stupnice podílu nezaměstnaných osob je čtyřlístek v čele s Jihočeským krajem (2,82 procenta), následuje kraj Pardubický (2,58 procenta), Královéhradecký (2,9 procenta), Zlínský (2,93 procenta) a konečně Praha (2,98 procenta). Jakkoli lze považovat některé z vyšších územních samosprávných celků České republiky za soběstačné a samostatné v oblasti cestovního ruchu, jež z části dokáže nahradit markantní ekonomické propady, o Ústeckém kraji se v těchto souvislostech příliš nehovoří. Na území kraje se přitom podle Národního památkového ústavu nachází 5.838 kulturních památek, z toho 3.526 nemovitostí, čtrnáct národních kulturních památek, jedna archeologická památková rezervace, pět městských památkových rezervací, tři vesnické památkové rezervace, tři krajinné památkové zóny, sedmnáct městských památkových zón a třináct vesnických památkových zón. Jakkoli by šla jistá malebnost tohoto 5.338 kilometrů čtverečních rozlehlého kraje dlouze a barvitě popisovat, meritem textu je něco jiného; problematická zaměstnanost nejen problematických skupin obyvatelstva, ale zejména podpora ze strany Vlády ČR, respektive Ministerstva práce a sociálních věcí. Jsou tyto kroky vrcholného managmentu naší země ve prospěch Ústeckého kraje? Jsou ve prospěch zaměstnanců anebo jejich zaměstnavatelů? Nebo je to celé úplně jinak. Na tyto otázky se snažil odpovídat v červnu 2020 realizovaný telefonický výzkum na vzorku několika desítek (58) CEO, jednatelů, akcionářů, majitelů či vedoucích pracovníků krajských společností nebo jeho příspěvkových organizací.

ANTIVIRUS

Vláda Andreje Babiše schválila na svém jednání dne 23. března 2020 návrhy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na podporu zaměstnancům i zaměstnavatelům v rámci programu Antivirus. Tato opatření měla za cíl chránit firmy, na které nepřímo dolehly dopady vládních omezení v důsledku epidemie COVID-19. Stát prostřednictvím Úřadu práce kompenzoval těmto firmám vyplacené prostředky. Toto opatření mělo pomoci zaměstnavatelům lépe zvládnout tehdejší situaci. Sekundárním záměrem resortu MPSV, stejně jako české vlády pak bylo zamezit nekontrolovatelnému propouštění (a tudíž i přenesení problému na stranu státu). Vláda svým březnovým rozhodnutím de facto přiměla řadu zaměstnavatelů k velice nestandardnímu kroku; nepotřebné zaměstnance zachovat, nechat je nepracovat, ale posílat jim plat. „Dnešní schválení dalších bodů programu Antivirus považuji za klíčové. Okamžitá pomoc firmám a ochrana pracovních míst je nezbytná pro to, aby se naše ekonomika z epidemie rychle zotavila. Lidé potřebují jistotu, že nepřijdou o práci a firmy prostředky, aby mohly pracovní místa udržet. A přesně tohle umožňuje program MPSV Antivirus,“ nechala se v březnu slyšet ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Březnový program Antivirus zahrnul nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu nařízení karantény, omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele a konečně omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele. Zaměstnavateli byla odsouhlasena možnost poskytnut příspěvek ve výši 80 procent vyplacené náhrady mzdy. Vůbec první schválené regulace v rámci citovaného meziresortního programu zahrnuly nařízení karantény zaměstnancům, kdy náhrada mzdy nebo platu byla zaměstnancům vyplácena ve výši 60 procent průměrného vyměřovacího základu. Posledním bodem byla nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu mimořádných krizových opatření vlády; takovémuto zaměstnavateli bylo na základě usnesení vlády o přijetí krizových opatření v souvislosti s výskytem nákazy COVID-19 nařízeno uzavření provozu. Zaměstnavateli byl poskytnut příspěvek ve výši 80 procent vyplacené mzdy. Samo Ministerstvo práce a sociálních věcí po více než měsíci od spuštění přiznalo, že díky této podpoře se podařilo zachovat více než 200 tisíc nejohroženějších pracovních míst. Konkrétní ovšem nebylo. Do programu šla k 30. dubnu 2020 jedna miliarda korun a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčové potvrdila, že program na ochranu zaměstnanosti Antivirus poběží zcela určitě i v měsících dubnu a květnu. Na konci května resort ministryně Maláčové doplnil, že program Antivirus podpořil firmy a zaměstnance více než čtyřmi miliardami korun. Přes 52 tisíc vyplacených žádostí o náhrady mezd se podle oficiálních dat dostalo k více než půl milionu zaměstnanců. Uváděná čísla podle ministerstva práce a sociálních věcí dokládají, že program Antivirus je skutečnou a konkrétně zaměřenou pomocí na udržení zaměstnanosti v České republice. V květnu činil podíl vyplacených vyúčtování k počtu přijatých žádostí 93 procent. Program, jak v tu dobu resort uvedl, poběží minimálně do 31. května 2020. MPSV chtělo prosazovat i jeho další prodloužení. Vláda České republiky proto na svém zasedání 8. června schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí na prodloužení režimu A programu Antivirus, který zmírňuje přímé dopady nákazy COVID-19. Jednalo se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa nebo museli částečně či úplně omezit svůj provoz.

Důvodem tohoto prodloužení prý byla zejména stávající epidemiologická situace a dosud trvající mimořádná vládní opatření, v jejichž důsledku některá pracovní odvětví stále stagnují. Šlo například o veletrhy, kulturní festivaly a jiné společenské akce. Antivirus A se prodloužil až do 31. srpna 2020. Náklady byly odhadnuty na necelých 605 milionů korun. Na přelomu května a června došlo k přijetí vládního usnesení č. 581 k prodloužení uznatelnosti výdajů Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus. Vláda schválila použití finančních prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa z položky Vládní rozpočtová rezerva ve výši 16.100.000.000 korun právě na posílení výdajů kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí v závazném ukazateli „Aktivní politika zaměstnanosti celkem“ na financování Cíleného programu v měsících červen, červenec a srpen 2020, a to nad rámec finančních prostředků schválených v bodě II/2 usnesení vlády ze dne 31. března 2020. Ministryni práce a sociálních věcí bylo uloženo zajištění realizace režimu Antivirus B a taktéž předložení ministryni financí žádost o provedení rozpočtového opatření. Poslední vládní rokování 20. července 2020 zahrnulo už jen čtyři body, přičemž ve třech případech se jednalo o schválení usnesení (podpora ubytovacích zařízení, zvýšení základního kapitálu společnosti PRISKO a program podpory podnikatelských subjektů v oblasti kultury postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-19 „COVID – KULTURA“) a posledním bodem (čj. 872/20) byla informace, respektive pre-notifikace podpory lázeňského cestovního ruchu (COVID-Lázně). O programu Antivirus se již nehovořilo, a to ani na jednání dne 13. července.  Při mapování vládních, tedy státních výdajů u programu Antivirus můžeme hovořit o dvou až třech desítkách miliard korun, které byly vyplaceny jak z Ministerstva práce a sociálních věcí, tak i z vládních rezerv. Má to ovšem dlouhodobě smysl a přinese to dlouhodobě jakýkoli pozitivní efekt pro zaměstnance nebo jejich zaměstnavatele?

„Program Antivirus jen fiktivně chrání pracovní místa, protože firmy dostávají peníze za to, že nechávají své zaměstnance doma a nevyhodí je. To není ochrana pracovních míst, to je umělé vytváření zdání, že ta pracovní místa ještě existují,“ konstatoval v červenci na televizi Prima exprezident Václav Klaus. Měl pravdu? Právě na to bylo zaměřeno samostatné dotazníkové šetření, u něhož nejprve představíme strukturu dotazů, formu dotazování, a také soubor respondentů.

SKLADBA VÝZKUMU

Základní výzkumnou otázku reprezentuje zjištění, komu je vládní podpora (především program Antivirus) určena. Zdali zaměstnancům, zaměstnavatelům anebo jestli se jedná o dlouhodobý proces suplující absenci pracovních míst napříč Českou republikou. Dotazy byly koncipovány tak, aby zachovaly jistou neutralitu a apriorně nemířily na rozdíl mezi soukromou a státní (krajskou) sférou. Položeno jich bylo celkem pět a účastníci byli oslovováni dle níže uvedených kritérií, zejména podle místa a oboru podnikání, dále podle svého postavení. Kritérium počtu zaměstnanců bylo stanoveno od hranice dvaceti výše.  Soubor respondentů obsahoval celkem 58 odpovídajících, přičemž celkový počet oslovených byl rovných 100. U 20 procent došlo k odmítnutí, zbylých 22 procent (tedy jednotlivců) nevzalo telefon ve chvíli, na kdy bylo dotazování naplánováno, případně se omluvili, že si to rozmysleli (4 oslovení). Všem účastníkům byla nabídnuta peněžní odměna ve formě 500 korun, což je víceméně nadprůměrné ohodnocení za podobnou formu sběru dat. Všichni ji odmítli, což lze přičíst k jejich postavení, kdy tato suma nehraje ve firemních rozpočtech významnější roli. Současně s tím bylo ze strany realizátora ověřeno, že jde skutečně o totožnou osobu, s jakou byl záměr toto krátké, zhruba dvouminutové interview uskutečnit. Kontrola byla nejen na základě jména a příjmení, ale rovněž adresy provozovny (podniku, instituce), ale také na základě emailu a běžně dostupného telefonního čísla. Fakt, že by došlo k chybovosti u respondentů, nepřekročil jedno procento.

Obory, s jejímiž reprezentanty bylo hovořeno, zahrnovaly následující (dle velikosti); zdravotnictví, průmysl, autodoprava, taxislužba, pohostinství, hotelnictví, síť trafik, divadlo.

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

Respondentům byl nejprve představen záměr výzkumu. Ten se týkal prokázání, či vyvrácení toho, komu je vlastně program Antivirus určen. Bylo jim rovněž sděleno, že závěry poslouží pro následnou medializaci v rámci regionálního zpravodajského serveru. Zde nastala první překážka, jelikož řada oslovených vedoucích pracovníků byla přímo v gesci resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, případně se jejich agenda týkala sociální oblasti. V případě soukromých podnikatelů, majitelů anebo jednatelů firem v rámci Ústeckého kraje pro změnu nastala největší obava z prozrazení jejich identity. Ta byla samozřejmě utajena a seznam odpovídajících byl již smazán. Bylo ovšem prokázáno, že navzdory jedné z nejvyšších nezaměstnaností v České republice byla zmíněná lokalita, co se ekonomických ukazatelů týká, velice specifická. Také z oficiálních přehledů a otevřených dat Krajské správy ČSÚ v Ústí nad Labem totiž vyplývá, že ačkoli došlo k poklesu osob na 819.713 obyvatel, vzrostl nejen počet podnikajících subjektů (175.330), ale i průměrná hrubá mzda (na 31.530 korun). V měřeném období došlo logicky k úbytku dostavěných bytů (na 218), což je další statisticky ověřovaný faktor a rovněž ke snížení hostů v ubytovacích zařízeních na území kraje. Toto jistě platí plošně pro celou republiku.

Respondenti tedy kladně hodnotili nejen rozvoj regionu, ale rovněž přístup místní samosprávy, aniž by k tomu byli nabádáni. Největší problém při prvním oslovení (vzhledem k dotazování) se týkal zejména takzvaně nepřizpůsobivých obyvatel. Konkrétní však nechtěl být nikdo. Všem těm, kteří se výzkumu účastnili, byly telefonicky položeny následující otázky a k nim náležející odpovědi.

  1. Znáte vládní program Antivirus?
  2. Komu je podle Vás určen?
  3. Využili jste jej od března letošního roku doposud?
  4. Má smysl v tomto programu pokračovat?
  5. Jak hodnotíte ekonomický vývoj vzhledem ke svému povolání na školní stupnici?

Výsledky týkající se jednotlivých otázek lze hodnotit jako průkazné a jednoznačné. Na první dotaz ohledně znalosti programu Antivirus z dílny MPSV odpovědělo kladně 64 procent respondentů. Jednalo se o součet variant odpovědí spíše ano a rozhodně ano. Částečnou neznalost programu přiznalo 16 procent dotázaných, úplnou neznalost pak 9 procent. Zbývajících jedenáct procent se nedokázalo přiklonit ani k jedné z nabízených variant. Další z dotazů zjišťoval, zdali zaměstnavatelé (bez rozdílu právního zřízení) tento program od jeho vzniku využili. Zde byl poměr 4:6 vůči těm, kteří ho nevyužili. I přesto lze označit 37 procent respondentů, jejichž společnosti Antivirus využily, za velmi vypovídající soubor.

Podporuje to ostatně slova ministryně práce a sociálních věcí, jež konstatovala, že podávání žádostí o příspěvek z programu Antivirus bylo zahájeno dne 6. dubna 2020 a k 18. květnu 2020 bylo podáno celkem 52 234 žádostí, z čehož téměř u 98 procent byla na konci května uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Přes 52 tisíc vyplacených žádostí o náhrady mezd se podle oficiálních dat, jak bylo ostatně uvedeno výše, dostalo k více než půl milionu zaměstnanců. Jednoduchým dělením počtem krajů můžeme soudit, že program pomohl udržet zaměstnanost průměrně 35 tisícům lidí v každém z krajů Česka. Otázkou zůstává, jak tato místa dopadnou po ukončení vyplácení podpory ze strany státu. Právě na to se zaměřil další z dotazů. Zjišťoval, zdali podle oslovených vedoucích pracovníků má smysl v tomto programu pokračovat také v dalších měsících. Zde došlo k zajímavému posunu. Ačkoli 37 procent respondentů uvedlo, že tento program využilo, pro jeho pokračování se vyslovilo jen 18 procent. A navíc v poměru 8 procent u varianty rozhodně ano a deset procent u možnosti spíše ano. Jde o logické vyústění, jelikož ekonomika se pomalu vrací do fungujícího stavu a řada respondentů vidí, že podobné státní náhrady musí být časem kompenzovány jinými nástroji; nejčastěji padala možnost zvyšování daní. Dodejme, že otevřené odpovědi nebyly zaznamenávány, jelikož by je bylo možné považovat spíše za příspěvky, komentáře. Že ekonomika roste pomalu a nečekají ji nejlepší časy, sdělilo deset procent dotázaných. Ti totiž na otázku Jak hodnotíte ekonomický vývoj vzhledem ke svému povolání na školní stupnici? uvedli číslice 1 a 2, tedy výbornou a chvályhodnou známku. Ke trojce se přiklonilo 17 procent odpovídajících, přičemž nejvyšší počet z nich uvedl známku 4, tedy dostatečnou. Jednalo se o dvaapadesát procent respondentů. Zbylá pětina (21 procent) dala budoucnosti české a světové ekonomiky, což je logicky provázaná struktura, rovnou pětku. Vzhledem k základní výzkumné otázce: Komu je vládní podpora Antivirus určena, zdali zaměstnancům, zaměstnavatelům anebo jestli se jedná o dlouhodobý proces suplující absenci pracovních míst napříč Českou republikou, respondenti vcelku jednoznačně (54 procent) uvedli, že jde o vládní PR nástroj, kterým nelze udržet pracovní místa donekonečna. Tato varianta plně odpovídá výsledku ukončení (nepokračování) programu Antivirus, jak bylo nastíněno shora. Podle jedenácti procent respondentů je tento program určen zaměstnancům, pro rovnou pětinu pak zaměstnavatelům. V tomto ohledu lze vyvodit, že je určen především pro zaměstnavatele z řad soukromého sektoru, jelikož krajské či státní instituce mají rozpočty schváleny a dosud nedošlo k žádnému markantnímu snižování mezd či pracovních pozic. Dlužno podotknout, že citovaný výzkum byl realizován na přelomu června a července 2020, kdy již docházelo k výraznému uvolňování vládních opatření, návratu na pracoviště. Je více než předvídatelné, že pokud by se tentýž dotazník realizoval například na konci března či během dubna roku 2020, kdy nebylo jasné, co svět čeká, dopadly by výsledky jinak. Takto můžeme konstatovat, že lidé jsou sice vděční ze svých řídících pozic za to, co pro ně stát (přeneseně kraj) udělal, ale nesouhlasí s tím, aby se v této tvrdé snaze pomoci zachovat možná neefektivní pracovní místa pokračovalo. Ministryně Jana Maláčová pak zcela jistě může pozitivně vyhodnotit vysokou znalost tohoto programu jejího resortu. Největším problémem ze strany respondentů v Ústeckém kraji tak zůstává skepse, s jakou hledí do budoucna…

Zpracovatel: J. Holoubek

Autor: